A až Zet RNDr. Petr Čížek - vrty, studny, hydrogeologie

A až Zet RNDr. Petr Čížek - studny vrty hydrogeologie

Jak je to s povolováním studní?

Studny a vrty k jímání podzemní vody (tzv. trubní studny) jsou stavby. Proto se řídí obdobnými pravidly jako každá jiná stavba vyžadující územní rozhodnutí a stavební povolení. Od června 2010 musí být podle oddílu 4. závazné ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, studny a vrtané studny hloubeny jako součást řádně evidovaného hydrogeologického průzkumu.  Mají-li být průzkumné objekty provedené v rámci hydrogeologického průzkumu (např. vrty, šachtice a pod.) využity k následnému vybudování jímacího zařízení, je třeba při jejich hloubení a vystrojení postupovat v souladu s ustanoveními této normy. Musí se však nechat v původním stavu dokud nenabude platnosti nejprve územní rozhodnutí o umístění stavby a pak rozhodnutí o povolení k nakládání s podzemními vodami a stavební povolení zřídit z průzkumného díla vodní dílo  (studnu) podle zákona č. 254/2001 Sb. Hydrogeologický průzkum pro návrh jímání podzemní vody není třeba provádět pouze v případě, že se jedná o nenáročný způsob jímání nebo podstatné údaje jsou již dostatečně známé, t.j. pokud jsou hydrogeologické poměry jednoduché a předchozí hydrogeologická prozkoumanost území dostatečná. V tomto druhém případě smějí být studny hloubeny až po nabytí platnosti územního rozhodnutí a vodoprávního stavebního povolení. Norma doporučuje provést v průběhu jejich výstavby doplňkový hydrogeologický průzkum, kterým bude ověřena správnost navrženého technického řešení jímacího zařízení a předpokládaného rozsahu jímání podzemní vody (např. využitelné množství podzemních vod, dosah vlivu jímání a pod.   Žádnou studnu nelze používat, dokud  k tomu nevydá vodoprávní úřad kolaudační souhlas.

Územní rozhodnutí vymezuje stavební pozemek, umisťuje studnu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro její napojení na veřejnou infrastrukturu. Stavební povolení pro studny vydává ve společném řízení s vydáním povolení k nakládání s vodami  vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností,  avšak jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. K žádostem o územní rozhodnutí a o vodoprávní rozhodnutí  je třeba předložit předepsané dokumentace zpracované autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a vyjádření hydrogeologa. U studní, které nejsou určeny pro jednotlivou domácnost, ale například i pro podnikání, je třeba dodat  vyjádření správce povodí.

Po velké novele stavebního zákona musí od 1.1.2013 majitelé okolních studní uplatnit své námitky ještě v průběhu územního řízení.  Protože při vodoprávním řízení týkajícím se vodních děl a vodohospodářských úprav postupují vodoprávní úřady podle stavebního zákona, nemohou být účastníky řízení o povolení stavby studny.Účastníkem stavebního  řízení je pouze: stavebník, vlastník pozemku na kterém má být stavba prováděna není-li žadatelem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno, vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno, osoba o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Při vodoprávním řízení, při kterém se neprojednává stavba studny, nýbrž pouze povolení k odběru podzemní vody nebo jeho změna, jsou po velké novele vodního zákona od 1.8.2010 účastníky vodoprávního řízení pouze: žadatel, obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí a občanské sdružení jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace o zahájení řízení.  Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Tzv. historické studny (vybudované před rokem 1955) jsou považovány za povolené, pokud jsou používány pouze pro potřebu jednotlivých domácností (i na chatě). Pokud objekt pro který dodávají vodu, neslouží k podnikání, mají odběr podzemní vody povolen vládním nařízením z roku 1959. Ostatní historické studny a studny vybudované od roku 1955 včetně, jsou nepovolenou stavbou, jestliže nemají platné stavební povolení a povolení k odběru podzemní vody. Studny povolovaly úředním rozhodnutím v různých dobách stavební komise národních výborů, vodohospodářské odbory a stavební úřady."Povolení od starosty" není povolením, nýbrž jenom vyjádřením účastníka řízení, o jehož zahájení majitel studny mnohdy ani nezažádal.. 

Při zjištění nepovolené studny musí Stavební úřad zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Podle §129 zákona č. 183/2006 Sb. studnu lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, není na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštními předpisy. 

Jestliže stavebník nebo vlastník požádá o dodatečné povolení studny a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví. Je-li předmětem dodatečného povolení studna již dokončená, může v něm stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním.

Pokuta za nepovolenou stavbu studny činí pro stavebníka až 200 tis. Kč, pro provádějící firmu až 1 milion Kč. Odpovědnost za přestupek zaniká, jestliže stavební úřad nezahájil řízení do 1 roku ode dne kdy se o přestupku dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne kdy byl spáchán. Za nepovolený odběr podzemní vody ze studny se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty  lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.

Chcete se nás na něco zeptat ?

Odpověď na svou otázku možná najdete v našich dřívějších odpovědích   zde .

K zaslání upřesňujícího dotazu stačí klepnout na  info@studny.info  ! 

Pro návrat na původní menu klikni zde !