Nová závazná ČSN 75 5115 - Jímání podzemní vody
volný výklad technické normy. © RNDr. Petr Čížek 2011.

Některá důležitá ustanovení Požadavky na hydrogeologický průzkum Umístění studní Zřizování (hloubení, konstrukce a zkoušení) studní Dodatečné požadavky na studny pro pitnou vodu
Význam některých termínů Popis provedených prací hg. průzkumu

Výsledky provedených prací hg. průzkumu

Závěry hg. průzkumu pro návrh jímání

 

Prostupnost prostředí

Výjimky z minimální vzdálenosti

Zárubnice vrtaných studní Minimální dovolené průměry vrtů a zárubnic Těsnění studní

Nadzemní část studní

Hydrodynamické zkoušky studní

Nevyužívané studny

Vrtané studny pro pitnou vodu
Závaznost normy Střety zájmů

Omezené užívání okolních pozemků

Filtry vrtaných studní Filtry šachtových studní Šachtové studny pro pitnou vodu

Úvod k volnému výkladu.

Tento volný výklad byl jedinou možností, jak informovat obecnou veřejnost,  protože  Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví hrozí pokutou do jednoho milionu Kč každému, kdo rozmnoží anebo rozšíří české technické normy anebo jejich části na jakémkoliv nosiči bez souhlasu pověřené právnické osoby. Považuje zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky za nadřazený  §196 stavebního zákona který nařizuje, že (cit.) : "pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato norma bezplatně veřejně přístupná". 

Technická norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody je  závazná pro navrhování, výstavbu a provoz nových nebo zrekonstruovaných studní a jiných jímacích objektů prosté podzemní vody (podle §17 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla).  Zabývá se navrhováním, umístěním a zřizováním veškerých jímacích zařízení - od studní vrtaných i klasických přes studny s radiálními sběrači až po jímací zářezy a pramenní jímky a uzavírá ji doplňující ustanovení pro výstavbu a provoz jímacích objektů sloužících pro veřejný vodovod. Platí od června 2010, kdy nahradila dvě starší normy - ČSN 73 6615 Jímání podzemní vody z roku 1980, která se týkala pouze vodovodních zdrojů a měla již jen doporučující charakter a ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou z roku 1993, která se na základě znění prováděcích vyhlášek vodního a stavebního zákona stala závaznou technickou normou pro zřizování veškerých lokálních a domovních studní. Mezi důvody, proč byla nyní nahrazena, byl asi  i technický vývoj, to, že ponechávala studnařským firmám příliš volné ruce. Zatímco v době jejího vzniku končila většina vrtaných  studní  hned pod zónou zvětrání, dneska už docela běžně vrtají do velikých hloubek i velice levné technologie, které pak nejsou způsobilé zajistit vrty tak, aby nekontaminovaly podzemní vodu, neměnily vodní poměry a  neosušovaly okolní studny.

Na rozdíl od zrušené normy  ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou,  nová norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody stanoví, že se jímání podzemní vody navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu prováděného v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jeho prováděcí vyhláškou č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a přesně definuje výstupy, které musí hydrogeologický průzkum pro návrh studny a její umístění dodat.

Nová norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody obsahuje opatření směřující ke zmenšení rizika, že se zřízením studny kontaminuje horninové prostředí, změní vodní poměry, anebo dokonce ohrozí jiné studny. Přikazuje, že je ve vrtu vrtaných studní nutné odtěsnit kolektory patřící k rozdílným útvarům podzemní vody, že hydraulicky propojit rozdílné útvary podzemní vody nesmí ani vrt, prováděný do šachtové studny a že  nejmenší dovolená šířka těsnění mezi vycentrovanou zárubnicí a horninou, je na každé straně 30 mm . V důsledku požadavků nové normy jsou nyní poměrně striktně předepsány parametry vrtaných studní:

        vůlí nejméně 20 mm mezi čerpacím a měřícím zařízením a vnitřní stěnou zárubnice – (její vnitřní průměr závisí na průměru ponorného čerpadla);

        požadavkem, že zárubnice musí zajistit stabilitu vrtu po celou dobu jeho životnosti;     

        vzdálenostmi  2 x >30 mm mezi vycentrovanou zárubnicí a stěnami vrtu pro těsnění či obsyp.

Pro potřebnou mechanickou pevnost zárubnice, která závisí na hloubce vrtu, výšce jeho vodního sloupce a vnějším tlaku obsypu, těsnění a oddělené podzemní vody, by podle doporučení výrobců neměly mít roury z PVC, které se ve vrtech většinou používají, tloušťku stěny menší než 5 až 6 mm. Z výše uvedených požadavků normy, technických podmínek výrobců zárubnic a z normalizovaných řad zárubnic a vrtných nástrojů vychází, že v obvyklých podmínkách by měl mít vrt do nerozpadavé skály alespoň:

Pro čerpadlo o průměru

nominální vnější

Ø zárubnice PVC /průměr hrdla

nejmenší Ø vrtu

3“  (štíhlá ponorná čerpadla, například Grundfos řady JS)

113 /120 mm

tl. stěny  5 mm

180 mm

4“  (běžná ponorná čerpadla do vrtů)

140/148 mm

tl. stěny ≥ 6,5 mm

216 mm

160/166 mm

tl. stěny ≥ 6,2 mm

226 mm

Další důležitá změna spočívá v tom, že se požadavky na konstrukci studní a jejich okolí liší podle toho, jestli je jímaná voda určena k účelům, pro které je předepsána pitná voda, anebo k nějakým  jiným. Při navrhování studny určené k jiným účelům se postupuje stejně jako při navrhování studny pro jímání vody, která má být použita jako pitná, ale zohledňuje se účel, ke kterému má sloužit. Pokud její umístění, konstrukce, anebo okolí neodpovídá zvýšeným požadavkům kladeným na studny pro pitnou vodu,  je možné z nich slevit, ale taková studna musí být i se všemi svými výtoky viditelně, trvale a nezaměnitelným způsobem označena tabulkou „NEPITNÁ VODA“ i v případě, že její voda vyhovuje legislativním požadavkům na pitnou vodu (článek  4.4.5).  

Nová závazná norma má včetně příloh 30 stran formátu A4 a u soukromých distributorů technických norem ji seženete za necelých 400  Kč. Mají se jí řídit všichni: studnaři a vrtaři, autorizovaní inženýři a technici pro obor vodních staveb, hydrogeologové  i všechny stavební a vodoprávní úřady. Rozmnožování a rozšiřování českých technických norem nebo jejich částí bez souhlasu ÚNMZ je porušením zákona č. 22/1997 Sb. a podléhá pokutě. Následující volný výklad normy pomine ustanovení, která se týkají jímacích objektů veřejných vodovodů, protože ty většinou navrhuje nějaká zkušená kompetentní firma. Bude se zabývat pouze nejvýznamnějšími změnami pravidel u těch studní, pro které platila zrušená závazná norma ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou z roku 1993.

Některá důležitá ustanovení nové normy:

Požadavky na hydrogeologický průzkum:

Na rozdíl od zrušené normy nová norma přikazuje, že se jímání podzemní vody navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, prováděného v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a jeho prováděcí vyhláškou č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a přesně definuje požadavky, které musí splňovat. Výsledky hydrogeologického průzkumu musí poskytovat komplexní geologický podklad pro zpracování projektu výstavby studny včetně případné technologie úpravy jímané podzemní vody a návrhu režimu využívání vodního zdroje, popřípadě vodního útvaru. Rozsah a metodika hydrogeologického průzkumu proto musí být  voleny tak, aby na základě jeho výsledků mohlo být provedeno vyhodnocení, obsahující zejména:

- údaje o geologických a hydrogeologických poměrech, které se musí týkat zkoumaného území a jeho širšího okolí zejména ve vztahu k útvaru podzemní vody, který má být využíván;

- popis provedených prací hydrogeologického průzkumu, výsledky provedených prací,  kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti vodního zdroje pro navrhovanou studnu, stanovení využitelného množství podzemní vody a závěry pro návrh jímání;

U šachtových studní využívaných jako veřejná studna je podle článku 5.4.3. nutné provést vyhloubení průzkumného vrtu v místě projektované studny. Ten má být vyhlouben až do nepropustného podloží, nejméně však do hloubky dané součtem projektované hloubky studny a dvojnásobku jejího průměru.

Mají-li být technické práce provedené v rámci průzkumu ( průzkumné vrty, šachtice a pod.) využity k následnému zřízení studny, je třeba při jejich hloubení a vystrojení postupovat v souladu s normou. 

Popis provedených prací hydrogeologického průzkumu zahrnuje zejména:

- rozsah geologických prací a  metodiku a technologický postup průzkumných prací včetně uvedení podrobných parametrů technických prací (např. technické parametry vrtných prací včetně způsobu hloubení, rozměrů a charakteristiky výstroje, způsob provedení a provozní parametry hydrodynamických zkoušek, apod.); 

- druh, způsob a počet odběru vzorků a přímých měření,  způsob lokalizace geologických prací a způsob likvidace nebo zajištění technických prací;

Výsledky provedených prací zahrnují zejména:

- popis vodního zdroje, popř. vodního útvaru, který má být využíván z hlediska jeho vymezení a prostorové charakteristiky, hydrofyzikální vlastnosti hornin, hydraulické parametry zvodněného horninového prostředí, funkce tektoniky, případně krasových jevů

- charakteristiku tvorby a režimu oběhu podzemních vod vodního zdroje, případně vodního útvaru, údaje o jakosti podzemní vody z hlediska jejích fyzikálních, chemických, bakteriologických a případně i biologických vlastností včetně údajů a potenciálních či prokázaných zdrojích znečištění podzemní vody ;

- údaje o současném využívání podzemních vod vyhodnoceného vodního zdroje nebo vodního útvaru;

Na základě výsledků hydrogeologického průzkumu je proveden kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti vodního zdroje pro navrhované jímací zařízení. Dále se stanoví využitelné množství podzemní vody pro navrhované jímací zařízení (se zohledněním kritické vtokové rychlosti vody) a dosah vlivů předpokládaného jímání. Pokud jsou v dosahu vlivů přepokládaného jímání podzemní vody jiná jímací zařízení, hodnotí se možné vlivy na jímání z těchto zařízení.

Závěry pro návrh jímání obsahují zejména:

- určení nejvhodnějšího prostoru pro jímání podzemní vody nebo návrh několika vhodných míst;

- doporučení způsobu jímání, návrh množství jímané podzemní vody, největší dovolené snížení hladiny ve studni při jímání a určení možného ovlivnění okolních jímacích zařízení a vodních nebo na vodu vázaných ekosystémů v důsledku jímání podzemní vody v navrženém rozsahu;

- návrh ochrany využitelného množství a jakosti podzemní vody a návrh vybudování pozorovacích objektů ke sledování pohybu hladiny podzemní vody a vlivu znečištění. 

Návrh způsobu jímání podzemní vody a konstrukce jímacího zařízení vychází z účelu navrhovaného jímání podzemní vody. Pro navržení způsobu jímání podzemní vody a konstrukce jímacího zařízení jsou rozhodující zejména:

-     prostorové rozložení útvaru podzemní vody, který má být využíván a  hydrofyzikální vlastnosti horninového prostředí (např. propustnost, pórovitost, rozpukání, zkrasovění, zrnitost);

-    stav a charakter hladiny podzemní vody (hloubka hladiny a její kolísání, volná či napjatá hladina, s pozitivní

či negativní výtlačnou úrovní),   způsob doplňování útvaru podzemní vody, směr pohybu podzemní vody v zájmovém území, využitelné množství podzemní vody,  jakost podzemní vody (fyzikální, chemické aj. vlastnosti); 

 

-  stav území a případné střety zájmů v uvažovaném místě jímacího zařízení (např. zastavěnost, geomorfologie, apod).

Hydrogeologický průzkum není třeba provádět pouze v případě, že se jedná o nenáročný způsob jímání, anebo když jsou podstatné údaje dostatečně známé. V takových případech norma doporučuje provést v průběhu výstavby studny doplňkový hydrogeologický průzkum k ověření správnosti navrženého technického řešení a předpokládaného rozsahu jímání podzemní vody. Podle výsledků doplňujícího hydrogeologického průzkumu prováděného v průběhu hloubení vrtané studny je možno upřesnit její provedení zejména pokud jde o:

-         hloubku studny;

-         průměr studny;

-         délku a rozmístění plnostěnných a děrovaných částí zárubnice;

-         druh a charakter filtru;

-         způsob těsného oddělení nejímaných vodních útvarů.

 Doplňující hydrogeologický průzkum prováděný v průběhu hloubení šachtové studny musí ověřit:

-         geologický profil, zejména vertikální sled krycí vrstvy a zvodnělého kolektoru, jejich zrnitost, popřípadě hloubku nepropustného podloží, stupeň rozrušení a charakter puklin zvodnělých skalních hornin;

-         vertikální rozložení útvaru podzemní vody, který má být využíván, úroveň naražené a ustálené hladiny, fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti podzemní vody;

-         hydrofyzikální vlastnosti horninového prostředí (např. propustnost, pórovitost, rozpukání, zkrasovění, zrnitost;

-         využitelné množství podzemní vody, které lze studnou získat.

Hydrogeologický průzkum není třeba provádět pouze v případě, že se jedná o nenáročný způsob jímání, anebo když jsou podstatné údaje dostatečně známé. V takových případech norma doporučuje provést v průběhu výstavby studny doplňkový hydrogeologický průzkum k ověření správnosti navrženého technického řešení a předpokládaného rozsahu jímání podzemní vody. Podle výsledků doplňujícího hydrogeologického průzkumu prováděného v průběhu hloubení vrtané studny je možno upřesnit její provedení zejména pokud jde o:

-         hloubku studny;

-         průměr studny;

-         délku a rozmístění plnostěnných a děrovaných částí zárubnice;

-         druh a charakter filtru;

-         způsob těsného oddělení nejímaných vodních útvarů.

 Doplňující hydrogeologický průzkum prováděný v průběhu hloubení šachtové studny musí ověřit:

-         geologický profil, zejména vertikální sled krycí vrstvy a zvodnělého kolektoru, jejich zrnitost, popřípadě hloubku nepropustného podloží, stupeň rozrušení a charakter puklin zvodnělých skalních hornin;

-         vertikální rozložení útvaru podzemní vody, který má být využíván, úroveň naražené a ustálené hladiny, fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti podzemní vody;

-         hydrofyzikální vlastnosti horninového prostředí (např. propustnost, pórovitost, rozpukání, zkrasovění, zrnitost;

-         využitelné množství podzemní vody, které lze studnou získat.

Při navrhování způsobu jímání podzemní vody a konstrukce studny, určeného pro jímání vody určené k jiným účelům, než pro použití, pro něž je použití pitné vody stanoveno příslušným právním předpisem, se postupuje stejným způsobem, jako při navrhování jímacích zařízení pro jímání vody, určené pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. 

Umístění studní:

Studna musí být studna situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti jímané vody. Nemá být umístěna v záplavovém území, pokud je to však nezbytné, musí její hrana převyšovat o předepsanou výšku úroveň stoleté vody.  Oproti zrušené normě nová norma lépe vymezuje vztah nově navržené studny vůči již existujícím studním. Musí být umístěna a vybudována tak, aby využitelné množství podzemní vody z okolních existujících jímacích zařízení nebylo podstatně sníženo, zejména ne pod úroveň povolenou vodoprávním úřadem. Pro ověření splnění této podmínky norma stanoví, že se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenají stavy hladiny a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření. Studna má být umístěna proti směru proudění podzemní vody od zdroje možného znečištění s přihlédnutím ke tvaru depresního kužele, vyvolaného v hladině podzemní vody jímáním vody z této studny. Na rozdíl od zrušené normy nová norma neobsahuje tabulky nejmenších vzdáleností studní od zdrojů možného znečištění. Ty se stanoví v závislosti na konkrétních hydrogeologických podmínkách na základě hydrogeologického průzkumu, anebo hydrogeologického posouzení osoby s osvědčením o odborné způsobilosti v oboru hydrogeologie. Přitom je nutno posoudit stav zdrojů možného znečištění (např. vodotěsnost žump, zajištění nádrží tekutých paliv) a v případě potřeby zajistit odstranění zjištěných závad. U studní určených k získávání vody, která má sloužit jako pitná, ale ne pro veřejný vodovod, musí takto stanovená vzdálenost od zdrojů možného znečištění vyhovovat hodnotám nejmenších vzdáleností, uvedeným v příslušném právním předpisu. Tím jsou odstavce 2 a 3 v §24a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, které předepisují nejmenší dovolené vzdálenosti studní individuálního zásobování (pitnou) vodou od místních zdrojů znečištění  takto:

Zdroje možného znečištění:

Nejmenší vzdálenost v m

pro málo prostupné prostředí (odst. 2)

pro prostupné prostředí (odst. 3)

Žumpy, septiky, kanalizační přípojky

12

30

Nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v budově, nebo samostatné pomocné budově.

7

20

Chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat.

10

25

Veřejné pozemní komunikace.

12

30

Individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy.

15

40

Pokud tyto minimální vzdálenosti nelze dodržet u studny, která má sloužit k získávání vody určené k účelům, pro které je předepsána pitná voda, tak je třeba požádat s patřičným odůvodněním místně příslušný stavební úřad o povolení výjimky podle §169 stavebního zákona. Pokud nebude povolena, zakazuje stavební zákon takovou studnu zřídit.

Pro umístění studní určených k jiným účelům, než k získání pitné vody norma stanoví, že se řídí stejnými požadavky, avšak že jejich vzdálenost od zdrojů možného znečištění může hydrogeolog v odůvodněných případech přiměřeně zkrátit. Přitom musí zohlednit zejména i jiný účel jejího použití (zavlažování, koupání, využití jako požární studny a pod.).

Rozhodnutí, zda jde o málo prostupné, anebo prostupné prostředí:

Podle článků 4.3.5. a 4.4.2. nové ČSN 75 5115 stanovuje nejmenší vzdálenost navržené studny od místních zdrojů znečištění odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie, který za ně odpovídá jako fyzická osoba. Má-li být jímaná voda použita k účelům pro které je předepsána pitná voda, tak je podle článku 4.3.6. normy povinen přitom dodržet nejmenší vzdálenost, stanovenou právními předpisy. Aby to mohl splnit, musí se rozhodnout, jestli má  v §24a vyhlášky č. 501/2006 Sb. považovat za závazný odstavec 2, který tyto vzdálenosti stanoví pro málo prostupné prostředí, anebo odstavec 3, který platí pro prostupné prostředí.

Termíny „málo prostupné“ a „prostupné“ prostředí nejsou v hydrogeologii používányMám za to, že nedefinují propustnost horniny, nýbrž prostupnost cesty mezi místním zdrojem znečištění a aktivní částí studny. Je to v souladu s požadavky článků 4.3.5 a 4.3.7. normy, že při stanovení nejmenší vzdálenosti je třeba zohlednit zejména charakter možného znečištění vodního útvaru který má být využíván, konstrukci jímacího zařízení, navržený rozsah jímání podzemní vody a technický stav zdrojů možného znečištění.  

Například:

Cestu od zdroje znečištění umístěného nad mělce podpovrchovou vodou až do třicetimetrové vrtané studny, která splňuje požadavky článku 5.3.5.1. normy na bezpečné oddělení zastižených útvarů podzemní vody a selektivně jímá hlubokou puklinovou zvodeň, lze s jistotou označit za málo prostupnou. Proto jsou pro její umístění závazné  kratší vzdálenosti podle odstavce 2.

Má-li ale být ale ve stejných podmínkách provedena šachtová studna, anebo třicetimetrová vrtaná studna ve které nelze kvůli příliš malému průměru vrtu žádné těsnění provést, tak jsou závazné delší vzdálenosti podle odstavce 3. A to i v případě, že nad vrstvou, z níž se jímá podzemní voda, sice existuje zcela nepropustná krycí půdní vrstva, ale zdroj blízkého znečištění zasahuje až pod ní.

Zřizování (konstrukce a zkoušení) veškerých studní, bez ohledu na použití vody:

Zárubnice vrtaných studní.

Nová norma stanoví, že každá vrtaná studna musí být vystrojena zárubnicí. Zárubnice je roura, trvale zajišťující stabilitu horniny, nebo obsypu u vrtaných studní. Musí splňovat požadavky na:

-         zajištění stability studny po celou dobu její životnosti a při určitém přípustném jímání vody musí spolu s filtrem umožnit jímání vody bez nebezpečí zapískování vnitřního prostoru studny, případně i filtru a nejbližšího okolí studny vplavenými jemnými mechanickými částicemi;

-         co nejmenší vtokový odpor;

-         odolnost proti inkrustaci a korozi;

-         mechanickou pevnost zejména proti zemnímu tlaku a tlaku působenému vlastní hmotností zárubnice při snížení pevnosti děrováním a při zatížením výplachem a při jeho odbourávání;

-         zdravotní nezávadnost u pitné a užitkové vody a v některých případech i u provozní vody; materiál zárubnic ani jeho povrchová úprava nesmí zhoršovat chuť a celkový vzhled a nesmí způsobovat pach jímané pitné vody.

Osa zárubnice má být svislá a přímá a protože zárubnice musí být umístěna centricky ve vyhloubeném otvoru, je na ni nutné připevnit centrátory. Případný odklon vrtu od svislice, nebo jeho křivost musí být v mezích, které dovolí osadit zárubnici tak, aby bylo dosaženo předepsaných tlouštěk obsypu a těsnění a aby bylo možné zapustit  do její pracovní části čerpadlo a měřící zařízení. Pracovní část zárubnice musí být plnostěnná a mezi technickým zařízením sloužícím k odběru vody a k měření a mezi stěnou zárubnice musí zůstat vůle  nejméně 20 mm . Přítok vody do studny umožňuje perforovaná (aktivní) část zárubnice, vybavená vtokovými otvory. Tato část slouží k vlastnímu jímání podzemní vody a spolu s filtrem určuje jímací účinnost studny. Norma přikazuje, že se perforovaná část zárubnice umísťuje pouze v  části studny zastihující vodní útvar, který má být využíván k jímání vody a začíná v hloubce asi 1,0 m pod největším předpokládaným snížením hladiny vody ve studni při jímání. V příznivých geologických podmínkách (např. v pevných nepadavých horninách), se nemusí zárubnicí vystrojovat pouze ta část vrtané studny, která je pod místem jímání vody.

Filtry vrtaných studní.

Obsypové filtry se vytvářejí z praného štěrčíku o stanovené zrnitosti, sypaného koncentricky kolem děrované části zárubnice a musí jí na každé straně přesahovat nejméně o 1 m . Obsyp musí být tříděný, čistě vypraný, chemicky stálý a zdravotně nezávadný, nejlépe čistý křemen, se zrny převážně kulovitého tvaru, s obsahem průlin nejméně 25%. Drcený štěrk nebo písek je nevhodný. V nesoudržných a málo soudržných horninách se velikost zrna obsypu doporučuje stanovit z křivek zrnitosti. Má být taková, aby po odpískování, provedeném před trvalým provozem studny, bylo zabráněno vplavování jemnozrnných částic do studny. Norma stanoví, že v pevných horninách, kde štěrkový obsyp pouze stabilizuje zárubnici, se jeho zrnitost se volí pouze s přihlédnutím k velikosti vtokových otvorů v perforované části zárubnice. U studní které jímají podzemní vodu z nezpevněné, nebo jen slabě zpevněné horniny se tloušťka vrstvy obsypu stanoví zpravidla podle následující tabulky:

Stanovená velikost zrna obsypu v mm

Tloušťka štěrkového obsypu v mm

nejmenší

doporučená

1 až 4

60 90
4 až 12 70 100
12 až 35 80 120

Ve zvodněných střednězrnných a hrubozrnných štěrcích není obsyp nutný, ale v okolní zemině je nutno kolem zárubnice vytvořit přirozený filtr účinným odkalováním a odpískováním.

Filtry šachtových studní.

U šachtových studní smí být aktivní část pláště se vtokovými otvory umístěna pouze v části studny zastihující vodní útvar který má být využíván, nejvýše 3 m pod povrchem území. Pouze při mělčím uložení málo mocných vodních útvarů mohou být vtokové otvory i výše, nanejvýše však 0,5 m pod krycí půdní vrstvou. Otvory musí být provedeny tak, aby při jímání zůstaly trvale pod hladinou podzemní vody ve studni a jejich celkovou plochou a rozmístěním nesmí být ohrožena pevnost pláště studny. Chybí-li horninovému prostředí nad hladinou podzemní vody vlastnosti krycí půdní vrstvy, řeší se umístění vtokových otvorů individuálně opatřeními k ochraně jakosti jímané podzemní vody.  Spouští-li se studna se vtokovými otvory v plášti v jemnozrnném materiálu, je nutné při jejím hloubení přisypávat za vnější stranu pláště říční štěrk přizpůsobený zrnitostí jak zvodněnému prostředí, tak i velikosti vtokových otvorů. U studní jímajících vodu dnem v prostředí nezpevněných, nebo jen slabě zpevněných hornin, je nutno na dně studny zhotovit vrstvu filtru o mocnosti nejméně 0,4 m .. U písků, zejména jemnozrnných, je zapotřebí zakrýt dno dvěma až třemi vrstvami odstupňované zrnitosti a jejich celkovou mocnost je nutno stanovit s ohledem na vztlak způsobený snížením hladiny vody ve studni při nejvyšším odběru.

Těsnění studní.

Na rozdíl od zrušené normy nová norma přikazuje, že ve vrtu vrtaných studní je nutné odtěsnit kolektory, patřící k rozdílným útvarům podzemní vody a že hydraulicky propojit rozdílné útvary podzemní vody nesmí ani vrt, prováděný do šachtové studny. Oddělení rozdílných útvarů podzemní vody je nutné provést prokazatelně funkčním způsobem podle zpracovaného projektu s uvedením konstrukčních parametrů a technologického postupu těsnících prací. Nejmenší dovolená šířka těsnění mezi vycentrovanou zárubnicí vrtané studny a horninou, je na každé straně 30 mm .

Zůstává v platnosti, že utěsnění studny před povrchovou vodou musí být provedeno u vrtaných studní do hloubky nejméně 3 m a u šachtových studní mezi pláštěm studny a horninou do hloubky nejméně 2,5 m . U vrtaných studní do vodních útvarů s přetokem musí být těsnění provedeno výhradně cementovou kaší nebo směsí cementu s bentonitem do hloubky nejméně 5 m .

Rovněž zůstává v platnosti, že těsnění mezi pláštěm šachtové studny a rostlou horninou musí mít tloušťku nejméně 0,5 m a  má přesahovat tloušťku obsypu nejméně o 0,1 m, ale většina studnařů to nedělá a nepočítá s tím ani ve své kalkulaci. Nově norma upřesňuje, že hloubka utěsnění pláště studní před povrchovou vodou smí být menší než předepsaná, ale nejméně 1 m , jestliže :

        nepropustnost krycí půdní vrstvy zcela vyloučí možnost znečištění podzemní vody.

        nebylo by jinak možné získat dostatečné množství vody – avšak v tomto případě je třeba, aby byl povrch terénu kolem studny na vzdálenost nejméně 5 m vhodným způsobem nepropustně upraven.

V zaplavovaných územích norma takové snížení hloubky těsnění u vrtaných studní nedoporučuje a u šachtových studní zakazuje. V zaplavovaném území má být těsnění šachtových studní provedeno do hloubky nejméně 3 m .

Nadzemní část studní.

Pokud u vrtaných studní nenavazují na provedení a vystrojení vrtu bezprostředně další práce, je třeba ho zabezpečit proti poškození nebo znečištění uzavíratelným zhlavím. U vrtů s pozitivním výtlakem hladiny podzemní vody musí zhlaví vrtu až do doby jejich provozního využití zabránit samovolnému přetoku podzemní vody a před příchodem zimního období musí být zajištěno zazimováním, aby ho mráz nepoškodil.

Plášť všech šachtových studní musí být nad vtokovými otvory nepropustný a musí být vyveden do výšky nejméně 0,5 m nad upravený terén kolem studny.  V zaplavovaném území má být vyzděn nejméně 0,3 m nad hladinu stoleté vody.

Hydrodynamické zkoušky studní.

Norma stanoví, že se hydrodynamické zkoušky studní provádějí v rozsahu stanoveném projektem, podle ČSN 73 6614  - Zkoušky zdrojů podzemní vody. Tím se tato norma stává pro čerpací zkoušky všech studní závaznou.

Dodatečné požadavky na studny pro jímání vody, která má sloužit jako pitná:

Úprava okolí studní použitelných pro zásobování pitnou vodou

Požadavky na úpravu bezprostředního okolí studní k jímání vody, která má sloužit jako pitná,  zůstávají tytéž, jaké předepisovala zrušená ČSN Studny individuálního zásobování vodou. Nejpodstatnějším konstrukčním požadavkem je, že kolem studně do vzdálenosti 2,0 m od jejího pláště nebo konstrukce, musí být zřízena vodotěsná dlažba nebo jiná ekvivalentní úprava povrchu s vyspádováním směrem od studny ve sklonu nejméně 2%. U domovních studní má být nepropustná úprava provedena do vzdálenosti alespoň 1 m od pláště studny. Z hlediska střetů zájmů s majiteli okolních pozemků je nejpodstatnější nařízení, že plocha kolem studny do vzdálenosti 10 m nesmí být znečišťována a nejsou na ní dovoleny činnosti, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody.

Vrtané studny použitelné pro zásobování pitnou vodou.

Vrtané studny k jímání vody, která má sloužit jako pitná, musí být opatřeny vhodně upraveným zhlavím. Zhlaví musí být upraveno tak, aby bezpečně zabránilo vnikání nečistot, anebo povrchové vody do vrtu a má být ukončeno ve výši nejméně 200 mm nade dnem manipulační šachty. Pokud jím neprochází potrubí, tak musí být opatřeno odnímatelným víkem. Zhlaví vrtané studny s napjatou hladinou podzemní vody s pozitivní výtlačnou úrovní musí být vybaveno uzávěrem, aby voda nemohla samovolně odtékat. Manipulační šachta vrtané studny musí být vyvedena nejméně 0,5 m nad okolní upravený terén a 0,3 m nad hladinu stoleté vody. Pokud ji ve výjimečných případech nelze vyvést nad úroveň terénu, musí být její strop proveden jako vodotěsný a musí být opatřen poklopem s vodotěsnou úpravou. Hloubku manipulační šachty je nutno volit tak, aby nemohlo dojít k zámrzu potrubí, nebo jiných zařízení instalovaných v šachtě. Vnitřní průměr manipulační šachty vrtané studny musí být nejméně 1 m , u domovních studní nejméně 0,8 m . Manipulační šachta musí být založena tak, aby se její hmotnost nepřenášela na zárubnici vrtu a aby v průběhu její stavby ani v období její životnosti nedošlo ke zhoršení její konstrukční pevnosti, funkčnosti, nebo celkového vzhledu. Musí být zajištěna proti vnikání jak povrchové, tak i podzemní vody a doporučuje se ji odvodnit. Pokud to výšková dispozice dovoluje, navrhne se z podlahy šachty gravitační odvodnění. Není-li to možné, navrhne se přečerpávání vody ze sběrné jímky.

Šachtové studny použitelné pro zásobování pitnou vodou.

Šachtové studny k jímání vody, která má sloužit jako pitná,  je nutno chránit krytem, který nesmí být ze dřeva, musí být zajištěn proti posunutí a musí zamezit vnikání nečistot do studny.  Kryt musí přesahovat líc pláště studny nejméně o 50 mm . Musí být upraven tak, aby z něho nemohla stékat voda na plášť studny a jeho povrch musí mít sklon k okrajům. Krycí desky veřejných studní mají být nedělené a pokud nejsou opatřeny uzamykatelným poklopem pro vstup do studny, je třeba je opatřit alespoň kontrolní trubkou o vnitřním průměru 75 mm s uzávěrem, umožňující měření hladiny, odběry vzorků a dezinfekci vody. Uzávěr trubky musí být zajištěn proti manipulaci neoprávněnou osobou. Pro domovní studny se toto opatření doporučuje. Pokud je nutné větrání studny kvůli výskytu plynů,  musí být provedeno tak, aby bylo vyloučeno znečištění jímané podzemní vody.

Střety zájmů stavebníka studny a majitelů okolních pozemků:

Podle kapitoly 4.1. nové normy se jímání podzemní vody navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, za jehož správnost odpovídá fyzická osoba - odpovědný řešitel geologických prací z oboru hydrogeologie. Ten je schopen stanovit takový způsob jímání podzemní vody a takové těsné oddělení nejímaných vodních útvarů, aby  k podstatnému úbytku vydatnosti okolních studní nedošlo. Proto by mohlo dodržování nových závazných předpisů postupně utlumit sousedské spory, jestli vybudování nové studny nepřipraví o vodu některou z těch již existujících. Naproti tomu ale zřejmě přibude nový druh střetů zájmů, který se týká omezení užívání pozemků a staveb v okolí zamýšlené studny.

Omezené užívání okolních pozemků.

Podle článku 6.3.1. nové normy platí do vzdálenosti 10 m od studny používané k jímání vody, která má sloužit jako pitná, zákaz znečišťování a veškerých činností, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody. A kromě toho se podle článků 4.3.8 a 4.4.4., při výstavbě nových objektů, představujících zdroj možného znečištění, stanoví jejich vzdálenost od provozované studny stejným postupem, jaký platí pro umístění studní. To znamená, že se v „prostupném prostředí“ mohou prohlásit za účastníky územního řízení o umístění stavby domovní studny majitelé všech pozemků vzdálených méně než 40 m od této studny. Návod k řešení těchto případů asi přinese nějaký soudní rozsudek, protože pro obdobnou situaci §30 odst. 11 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách stanoví, že za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout oprávnění k odběru vody z vodního zdroje.

Výjimky z minimální vzdálenosti studny od zdroje znečištění

Ke  střetům týkajícím se omezení práva na užívání pozemků začne nutně docházet tam, kde studnu, určenou k jímání vody která má sloužit jako pitná, není možné umístit v předepsané minimální vzdálenosti od zdroje znečištění. Na povolení výjimky není automatický nárok, je výjimečným řešením o které se musí žádat podle §169 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Podle něj  jsou právnické i fyzické osoby i orgány veřejné správy při územně plánovací a  projektové činnosti a při povolování a odstraňování staveb povinny respektovat obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy. Zde by tedy měl o výjimku požádat nejpozději odpovědný řešitel hydrogeologického průzkumu, jehož technickou součástí bude  průzkumný vrt prováděný v místě studny, anebo projektant šachtové studny. Žadatel o povolení výjimky musí zdůvodnit proč a z jakých důvodů se chce odchýlit od dané právní úpravy a řešením podle požadované výjimky musí být dosaženo účelu, sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k textu vyhlášky č. 20/2011 Sb., která naposledy novelizovala vyhlášku č. 501/2006 Sb, důležitým podkladem pro udělení výjimky by měl být hydrogeologický posudek. O povolení výjimky rozhoduje obecný stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí, avšak jen v dohodě, anebo se souhlasem dotčených orgánů, které chrání zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, kterých se odchylné řešení týká (vodoprávní úřad, silniční úřad, životní prostředí a t.p.). Výjimku lze povolit pouze z těch ustanovení právního předpisu, ze kterých ji tento předpis výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, anebo může být spojeno s územním  řízením, avšak nemusí být ukončeno společným právním aktem. Protože okruh účastníků obou správních řízení je prakticky stejný, bude zřejmě nejjednodušší a nejrychlejší požádat stavební úřad, aby provedl územní řízení o umístění stavby studny a spojil s ním řízení o výjimce.

Nevyužívané studny

Nevyužívané studny se musí zabezpečit tak, aby nedošlo ke znečištění podzemní vody. Nelze je používat k účelům, které by jakost podzemní vody ohrozily, například ke vsakování odpadních vod. Likvidují se (např. zasypáním) vždy jen na základě povolení vodoprávního úřadu. Zasypávají se pouze čistým materiálem pokud možno stejnorodým k okolní zemině, který neznečišťuje podzemní vodu. Ve zvodněné zemině čistým štěrkem, nad ní málo propustnou zeminou. Je třeba zejména dbát aby nedošlo ke zřícení nebo poškození původního pláště studny, jakémukoliv znečištění podzemních vod, narušení základů blízkých staveb a pod.

 Význam některých termínů použitých v normě, nebo v jejím výkladu:

vodní útvar

je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu; vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod

útvar podzemní vody

je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru (vodonosné vrstvě) nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr)

zárubnice

je potrubí, trvale zajištující stabilitu horniny nebo obsypu u vrtané studny; přítok vody do studny umožňuje část zárubnice vybavená vtokovými otvory, procházející zvodněným prostředím; jednotlivé části zárubnice mají mít u téže studny stejný průměr

části zárubnice

zárubnice má aktivní a pasivní části: 
        - Aktivní částí zárubnice je perforace - ta část zárubnice, do které jsou provedeny vtokové otvory a umožňuje přítok vody do vrtu;
        - Pasivní (plnostěnné) části zárubnice jsou:
                        kalník - plná zárubnice pod nejnižší aktivní částí zárubnice (při vypnutí čerpadla slouží k usazení vplaveného písku a kalu);
                        nástavná část -  plná zárubnice nad nejvyšší aktivní částí zárubnice;
                        mezilehlá část -  plná zárubnice mezi aktivními částmi zárubnice;
                        pracovní část - část plné zárubnice, ve které je umístěno sání ponorného čerpadla, anebo sací koš.

individuální zásobování vodou

jedná se o zásobování pitnou vodou malého a od jiných systémů trvalé dodávky pitné vody izolovaného okruhu spotřebitelů zpravidla z jediného lokálního zdroje, jímž obvykle bývá studna

kritická vtoková rychlost

je největší vtoková rychlost jímané vody, při které ještě nedochází ke vplavování frakcí stanovené velikosti do jímacího zařízení

jímací objekt

je objekt se zabudovaným jímacím zařízením, viz ČSN 75 0101

jímací zařízení

je zařízení určené k odebírání vody z podzemních zdrojů vody

studna kopaná

je šachtová studna, jejíž plášť z prefabrikovaných skruží nebo cihelného, kamenného popř. jiného zdiva se buduje odspodu v předem vyhloubené šachtě

studna spouštěná

je šachtová studna, jejíž plášť se buduje postupně nad terénem a do horninového prostředí se spouští za současného těžení materiálu zevnitř studny

manipulační šachta

šachta, chránící zhlaví vrtaných studní

zapískování studny

je mechanické usazování jemnozrnných frakcí vodonosné horniny (písku a kalu) ve studni, v zárubnici, ve filtru a ve zvodněném prostředí v těsné blízkosti studny v důsledku dlouhodobého překračování kritické (mezní) vtokové rychlosti, důsledkem je významné snížení jímací schopnosti studny

regenerace jímacího objektu

soubor technických opatření, jejichž cílem je obnovení původní vydatnosti jímacího objektu

krycí vrstva

je nepropustná nebo relativně nepropustná vrstva horniny, nacházející se nad vrstvou, z níž se jímá podzemní voda

obsyp studny

je uměle vytvořená koncentrická výplň prostoru mezi pláštěm studny a zvodněnou horninou, provádí se kamenivem nebo pískem předepsané zrnitosti a v předepsané tloušťce

pažnice

je plnostěnné pracovní potrubí, zabraňující u vrtané studny sesutí stěn vrtu

neúplná studna

je studna, jejíž otevřený úsek neprochází celou mocností zvodněného kolektoru, jedná se o obecný případ studny úplné

úplná studna

je studna, která prochází celou mocností zvodněného kolektoru až do počevního izolátoru a jejíž otevřený úsek je totožný s mocností zvodněného kolektoru

počva vrtu

je dno hloubeného vrtu

těsnění studny

je nepropustná výplň prostoru mezi pláštěm studny (zárubnicí nebo skružemi) a horninou, zabraňující vnikání povrchové vody do studny a zajišťující hydraulické oddělení rozdílných útvarů podzemní vody; v nich obvykle není  hladina podzemní vody ve stejné výšce, takže vrt bez těsnění odvodňuje vodní útvary s vyšší hladinou podzemní vody, anebo s vyšším tlakem, do vodních útvarů s nižší hladinou podzemní vody

Filtr

je konstrukční prvek studny, zabraňující vplavování horninových zrn větších než předem stanovené velikost, do vtokových otvorů; filtry se dělí na obsypové (štěrkové a pískové), lepené, sítové a ostatní; obsypové filtry mají i stabilizační funkci zpevňující vrt a proto se u studní které mají mít trvalou životnost, používají i ve vyvřelých skalních horninách

Křivka zrnitosti

je graf znázorňující procento zastoupení zrn do určité velikosti v sypké zemině; pořizuje se tzv. sítovou analýzou - proséváním  zeminy kaskádou sít  s odstupňovaným rozměrem ok

Studna neveřejná

je studna veřejně nepřístupná, k zásobování vodou jednotlivých objektů (např. ubytovacích objektů a drobných provozoven)

Studna veřejná

je studna veřejně přístupná pro zásobování obyvatelstva vodou

Technické zařízení k jímání podzemní vody

je obvykle ponorné čerpadlo, nebo sací koš samonasávacího čerpadla, anebo válec ruční pumpy - jeho druh a průměr závisí na elektrifikaci pozemku, vlastnostech studny, dopravní výšce a předpokládaném množství jímané  podzemní vody

Závaznost normy  ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody:

Norma ČSN 75 5115 je závazná  podle §17 vyhlášky č. 590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla, že:

(1) Studna se provádí ze stavebních hmot, které odpovídají příslušným materiálovým normám. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle zvláštního právního předpisu 15a).

(2) Konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání dešťové vody a nečistot do studny.

(3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle zvláštního právního předpisu 16) a podle normových hodnot 16a) s přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí 16b), je-li toto vyjádření k dispozici.
____________________________________________________________
15a) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod.
16) Vyhl. č. 501/2006 Sb. - po novelizaci v srpnu 2009 nahradila její ustanovení pro studny zrušenou vyhlášku č. 137/1998 Sb.
16a) ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody - od června 2010 nahradila starší normy: ČSN 73 6615 Jímání podzemní vody z roku 1980 a  ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou z roku 1993. 
16b) § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Chcete se nás na něco zeptat ?

Odpověď na svou otázku možná najdete v našich dřívějších odpovědích   zde .

K zaslání upřesňujícího dotazu stačí klepnout na  info@studny.info  ! 

Pro návrat na původní menu klikni zde !